December 2017

Where is the Magic of the Christmas

26. december 2017 at 18:59 | Elie
Někde jsem ztratila kouzlo Vánoc. Tak moc jsem se na ty letošní těšila. Na svoje první Vánoce v novém bytě a na vlastní pěst. Nakonec to popravdě byly asi nejhorší Vánoce vůbec. Zklamaly mě. Nebo jsem se možná zklamala sama, těžko říct. K Mikuláši jsem dostala čokoládový kalendář, protože přece vůbec není infantilní odpočítavat ve čtyřiadvaceti čas do Vánoc malými čokoládkami. Napekla jsem cukroví, koupila dárky, uklidila a připravila si pevné nervy.

Zklamala mě moje máma. Jako vždycky. Bohužel údělem prodavačky je chodit do práce vlastně pořád. Obchodní řetězce naučily své zakázníky, že není problém mít oveřeno téměř non-stop a tak jsem se na Štědrý den vykulila v šest ráno z postele a mazala do práce. Mámě jsem to předem oznámila, že budu na Štědrý den v práci a dárky tedy doručím den předem. Očekávala jsem, že mě pozve na večeři a k mému zklamání nestalo. I když znám svojí mámu, takže zas tak veliký šok to nebyl. Avšak svého fotra (čti biologického otce) jsem potkala den před Štědrým dnem, prošli jsme okolo sebe bez jediného slova jako vždycky. Už jsem s ním nepromluvila celých děvet let, ačkoliv bydlíme přes ulici, holt můj zvyk pálit mosty za lidmi, kteří můj život ničí.

Každopádně jsem se na Štědrý den docela honila a když jsem dorazila z práce , tak místo horečných příprav a těšení se na večer jsem šla prostě jen spát. Navečeřela jsem se, popadla dárky a vyrazila k babičce. Vlastně celý ten měsíc těšení přišel vniveč. Dalo by se říct, že jsem celý ten den vzdala.

Z celého tohohle svatéčního chvátání obviňujeme společnost, jako kdyby to byla živá, dýchající, pulsující bytost žijící vedle nás. To společnost náš žene do koupi drahých dárků, to společnost nás žene nakupovat kvanta a kvanta potravin na štědrý večer, protože bude celé dva zavřeno, co kdybychom náhodou umřeli hlady. Když nevyfotíš hromadu dárků pod stromečkem na facebook či instagram, jako bys je neslavil. Jenže už si neuvědomujeme, že tu obludu "společnost" tvoříme my sami. Žene nás do falešného předstírání lásky jediný den v roce, jakoby to snad nešlo i jindy. Protože se to na svátky vyžaduje, protože to vyžaduje společnost. Protože o svátcích máme být dokonale šťastní, dokonalé rodinky, dokonalé dárky, dokonalé lži. Protože se to očekává.
A já zas neustále čekám, že jednou někde najdu tu krásu a kouzlo Vánoc z dětství, protože mi chybí. Chybí úžas ze světýlek na náměstí a vůně svařáku, cukroví a opravdové lásky, ne té z reklamy.

Vám však přeji abyste to kouzlo Vánoc nikdy neztratili.

Elie

Flat becoming a home

16. december 2017 at 19:53 | Elie |  Nezařazené
Když jsem se stěhovala od rodičů poprvé bylo to dost chaotické, kdy jsem si po hádce s rodiči sbalila věci a odešla na tři dny ke kamarádce. Nakonec jsem doma nebyla celý rok. Bydlela jsem s kamarádkou zhruba půl roku a pak jsem se stěhovala do bytu v pronájmu. Z bytu jsem se musela stěhovat bohužel ne svojí vinou, o to více mě to mrzelo. Kdybych si za to mohla, tak budiž, ale naprostá bezmoc, když o něco přicházíte, aniž byste s tím mohli cokoliv udělat je neskutečné týrání psychiky a dostane Vás to na samotné dno.
Chtě, nechtě jsem musela zpátky k rodičům, kde jsem se ohřála pouze půl a opět jsem šla do pronájmu. Letos o Vánocích už to bude rok, co tam jsem a teprve skoro po roce se tam cítím jako doma. Postupně dokupuji vybavení, teď už se z nutností stavají spíš takové ty hezké píčovinky jako svíčky, sladěné ručníky, obrázky, sladěné povlečení, teprve po roce to nejsou věci,které potřebuju, ale které se mi líbí. A jak postupně zaplňuji a zdomácňuji svoje doupě, jak říkají mí přátelé, tak pomalu i naplňuji tu zející díru v mé duši, že nepatřím domů k našim a sestře, ale ani do bytu, kde bydlím. Minulý týden jsem dostala dovolenou, tak jsem začala péct cukroví a zároveň naplnila pračku a z koupelny mi vonělo čerstvě vyprané prádlo a z kuchyně cukroví. V tu chvíli jsem si uvědomila, že takhle nevoní byt, ale domov. Je to moje doupě a jsem tam doma. Vracím se každý den z práce DOMŮ. Voní to tam mým parfémem v předsíni, v kuchyni žvancem, protože když mám volný čas, tak vařím, v obýváku voňavou svíčkou(mangovou), v ložnici a koupelně vypraným prádlem. Prostě jako DOMOV.
Jo a takhle se v tom mém doupěti kalí :D Ještě, že nemám moc sousedů :D

THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie