Highway to Hell

4. august 2017 at 20:28 | Elie
Naše konverzace jsou jako možnost řídit Porsche. Rychlé, nebezpečné, žhavé, šílené. Neskutečně úžasná nabídka, co na tom, že je tu možnost skončit omotaná okolo sloupu po nárazu ve dvě stě kilometrové rychlosti a nepřežít. Neuvěřitelné zrychlení z nuly na sto, jako eskalace našich rozhovorů.
Jenže někdy je čekání na Tvé odpovědi, jako chtít automatický řazení v tom nádherným autě, naprosto nesmyslné. Jako sledovat varování o překročení rychlosti, zobrazené, ale zbytečné.
Stejně jako po dvouset metrovém sprintu dojde palivo, tak naše konverzace z ničeho nic končí.

A evidentně vyspat se s Tebou je stejné jako si na záda namalovat červený terč. Nebo se možná tím žhavým autem nechat srazit v tý dvouset kilometrový rychlosti. Dostávám to pokaždé sežrat od člověka u kterého bych to nečekala. Jak hodná milá Elie skončila v posteli s Tebou. Všichni jen soudí, ale ještě NIKDO se mě nezeptal, jestli Tě vůbec mám ráda. Ze všech těch lidí, kteří mi to předhazují nechápou, že jsem s Tebou spala, ne protože bylo čas i místo, ale protože jsem chtěla. Proboha, mohla bych se vyspat s kýmkoliv jiným a stačila by mi k tomu jediná zpráva, jenže já chtěla zrovna Tebe.
A já Tě ráda mám a ty to víš....

Tak pokaždé, když mi vyskočí zpráva od Tebe, se připoutám a doufám, že mi to několika géčkové zrychlení nezlomí krk. Ten adrenalin z konverzace s Tebou za to stojí, těžko se mi odolává a ty to dobře víš. Nechám Tě prošlápnout plyn a doufám, že se vyhnem svodidlům...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie