Life is changing

26. july 2017 at 23:34 | Elie |  Téma Týdne
Minulý týden jsem psala článek o tom, jak jsem začala měnit svůj život. A jak se tak hezky říká, člověk míní, život mění.

Zrovna sedím na svém balkónu, popíjím víno a píšu. Prší. Při dešti se krásně přemýšlí. Přemýšlím o svém životě, znovu. Hodně drasticky se teď bude měnit. Skoro po dvou letech budu končit ve své současné práci, avšak ne z mé vůle.

Když jsem v loňském březnu šla na pohovor, tak jsem to vlastně jen tak zkusila původně mi šlo o jiné místo, ale nakonec jsem skončila tam, kde jsem skončila a nebudu lhát tu práci jsem milovala. Začínala jsem jako obyčejná brigádnice a v průběhu roku jsem byla schopna zastat i pozici manažerky. Ta první, která tam za mě byla, měla na starosti i jinou pobočku a na tu naší, upřímně povídajíc házela takzvaně bobek a po odchodu mých kolegyň z vedoucích pozic to tak nějak zbylo na mě. Pracuji jako prodavačka ve velkém obchodním centru a opravdu, tam nejsme jen hloupé prodavačky. Existuje spoustu dalších věcí, které se musí řešit v pozadí a já musím přiznat, že bez podpory mých holek brigádnických a mých kolegyň by to nebylo možné zvládnout. Vlastně mi přijde hloupé psát kolegyně a brigádnice, pro mě jsou to prostě moje holky a já je miluju, v průběhu toho roku jsme se sobě navzájem staly rodinou. Jasně občas jsme měly chutě se navzájem zaškrtit, ale zvládly jsme se poslat do patřičných končin a za pět minut jsme byly ready se opět pustit do práce.

Máme spolu nekonečně mnoho zážitků ať už se zákazníky, nebo společně a já jsem za to moc vděčná. Vím, že leckdy jsem je děsně buzerovala a musela jsem je srát, ale svou práci jsme dělaly pořádně a na milion procent.

Popravdě jsem vlastně k té pozici, kdy jsem zastupovala manažerku přišla jak slepý k houslím. Spadla jsem do toho, protože prostě nikdo jiný nezbyl. Všechno jsem se učila sama a většinou za pochodu, jinak to nešlo, nebyl kdo by mi cokoliv vysvětlil, ale tržby musely být a také byly, díky holkám a tomu, že jsme se naučily spolupracovat. Klidně si troufám říct, že jsem v tom byla dobrá.

Letos v březnu jsme dostaly manažerku novou a popravdě já se těšila, že mi ubydou povinnosti a krám začne šlapat, jak má. Těšila jsem se na změny, doufala jsem, že budou k lepšímu. Tak první věc byla, že moje vlastně roční snaha udržet krám za pochodu a v zelených číslech byla naprosto shozena a moje milované holky, za které bych dýchala a ony to vědí osočené z toho, že jsou líné a nic nedělají. Nová manažerka vyhrožovala se změnami a jak na tom bude krám lépe a podobně. No vydrželo jí to asi dva měsíce. Krám vypadá stejně jako za předchozí manažerky a možná ještě hůř. Moje holky i já jsme se víceméně přestaly do práce chodit s nadšením a všichni to víceméně mají na praku, nová manažerka si dosadila svoje lidi, kteří nic nedělají a podle toho to také vypadá. Já jsem za skoro dva roky táhnutí krámu dostala neprodloužení smlouvy a druhá kolegyně padáka. Tolik k vděku za to, že jsme dělaly nezákonné 15 hodinové šichty od 6 od rána do 9 do večera. Toliko k vděku, že holky moje brigádnický přišly do práce, jak bylo potřeba. Toliko k vděku, že jsme makaly na milion procent. Toliko vděku, když si manažerka dotáhne kamarádky a nezajímá jí, že potřebujeme platit nájmy a hypotéky. Toliko k vděku, že dokonale znám zboží a jejich indexy z paměti. Toliko k vděku, že mluvím plynně anglicky. Toliko k vděku, že holky, ač v uvozovkách jenom brigádnice umějí finanční uzávěrku. A miliony dalších věcí se kterými jsme si musely poradit samý.

Jenže nejhorší a nejsmutnější na tom všem je, že se nám rozpadla ta naše rodina,kterou jsme si vytvořily. Na závěr přidávám nějaké fotky aby jste si o nás bláznivých Cropp bitches udělali představu sami.
Páni, teď když vidím tu spoustu fotek, vybavuje se mi neskutečně mnoho vzpomínek a musím říct, že když se vidím na těch fotkách, tak vypadám opravdu šťastně. To mi bude chybět ty zážitky, třeba zákazník ve spodním prádle, který se převlékal na krámě a tvrdil, že má v kabince klaustrofobii, nebo týpek, který nám vyprávěl, že potřebuje volné trenky, že ho to jinak tlačí. Těch zapomenutých mobilů, nákupů, brýlí a hodinek v kabinkách. Konverzací v angličtině. Nenápadné žraní svačiny za kasou. Nebo třeba imaginární boyfriendi. Bože a kolik jsem toho naběhala za zlodějema přes celé centrum. A já nevím, co všechno ještě, ale bude mi to moc chybět. Holky moje mi budou moc chybět.
Cropp bitches Avengers 💜
#ironicElie #beautyClare #wildSuzanne #sarcasticKate #cuteJane
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Platan Platan | Email | Web | 4. august 2017 at 23:00 | React

Cropp bitches je veľmi zaujímavý názov pre spolok dievčať :-D  :-D  :-D

2 Elie Elie | Thursday at 21:14 | React

[1]: ach Womme/Platane, věř mi, že Cropp bitches je velice výstižny název, když se sejdeme dohromady. Takové malé mrsky z Croppu
😂😂

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie