May 2017

Když se nikdo(jiný) nedívá

26. may 2017 at 13:34 | Elie |  Téma Týdne
Někdy se dá krása zachytit opravdu jen srdcem. Opět sedím na "své " rozhledně a dívám se na město při západu slunce. Fotila jsem jak o život, ale došla mi baterka v telefonu. Tak opět sedím a píšu. Dívám se vzhůru do kobaltových mraků a obdivuji tanec vlaštovek lovících hmyz. Přemýšlím o tom jaké to je být ptákem. Jaký to musí být pocit řídit se jen jediným, gravitací. Dívám se jak ostrými křídly řezou zlaté pruhy slunce prosvítajícího skrz mraky. Nechávám umírat vteřiny mezi hlubokými nádechy. Cítím, jak se mi představou nekonečné svobody rozpíná srdce a je mi příjemně lehce. Jak se mi vzduchem rozpínají plíce při střemhlavém pádu, neslyším nic kromě hvizdu větru a můj nadšený křik zaniká svázaný provazy vzduchu a padá dolů k zemi, kde se roztříští na tisíce malých písmen. Mít absolutní jistotu v sebe a nekonečnost prostoru. Dívám se na zlaté pruhy slunce, vypadající jako prsty milence, jež se lehce dotýkají kůže své milenky,s takovou lehkostí se paprsky dotýkají země. Nikdo jiný se kromě mě nedívá a vážně mě to nutí brečet, tak brečím, nikdo to neuvidí. Nebe se mnou souhlasí a začalo pršet a nad městem se rozvinuly dvě nádherné duhy. Nevím jestli takhle chutná štěstí, ale tenhle pocit, který mám se mi moc líbí a ačkoliv jsem tenhle měsíc zmokla snad už popáté, obětuji další promočené ponožky a kochám se tou krásou, než úplně promočená doběhnu domů a volám babče, ať se koukne z okna. Právě v těchto okamžicích mám ještě chuť věřit v lásku a lidi, v maličkosti v nichž se dá vidět krása a pomíjivost života, problém je, že mi přijde, že se málokdo dívá...

When nobody's watching

21. may 2017 at 22:54 | Elie
Mám oči, které vidí
Mám oči, které pláčou
Mám srdce, které bije
Mám srdce, které miluje
Mám duši, která bolí
Mám duši, která je svobodná
Mám ruce, které prosí
Mám ruce, které něžně hladí
Mám paže, které dusí
Mám paže, které objímají
Mám slzy, které tečou
Mam slzy, které léčí
Mám bolest, která tíží
Mám bolest, která ničí
Mám lásku, kterou dávám
Mám lásku, kterou vzdávám
Mám uši, které slyší
Mám uši, které naslouchají
Mám oči, které vidí i když se nedívají
Mám všechno a zároveň nic, když se nikdo nedívá...

Bubliny nemají rohy...

5. may 2017 at 19:38 | Elie |  Téma Týdne
Tak jako kruh nemá konec, tak bublina nemá rohy, a tak se všechno odráží ze všech stran. Najednou má milion lidí potřebu sdělit svůj názor, aniž by se jich kdokoliv ptal, nebo se jich to jakkoliv týkalo. Je to až neskutečné kolik lidí se sere do věcí, do kterých jim nic není. Tak jsem se holt zamilovala do špatného kluka, ale jsou to moje pocity a do těch mi nemá nikdo co kecat. Je to opravdu jako v bublině, není kam utéct.
  • Vybrala sis největšího děvkaře z týmu
  • Jako vidělo vás dost lidí odcházet spolu
  • Proč zrovna on, to není kluk pro Tebe, pro hodnou holku
  • Ty jo, ty jsi taky docela hustá, víš, že má holku? Nevíš, jo. Notak asi nemá no.
  • Jako já jsem Tě chtěl pozvat někam na rande, no ale když jsi spala s ním, tak mě to přešlo
  • Jemu jsi dala a se mnou spát nechceš, to je docela vtipný
  • Řikal jsem si, že kdybys s někým z týmu spala, byl by to on
  • Nečekáš snad, že když jste spolu spali, tak že si s Tebou něco začne, že ne?
  • Tak Tě konečně uhnal co? No co tak koukáš, myslím, že se mu líbíš už dost dlouho
  • Viděl vás spolu dvakrát odcházet ten nejvíc ukecanej člověk z týmu, cos čekala?
  • Líbíš se mi, ale evidentně jsi zakoukaná do něj
  • Je to kretén, akorát má z Tebe prdel a ty mu na to vždycky skočíš
  • Proč mi nic neřekneš, taky Ti říkám všechno
  • Běž na to rande, jednou Tě to nezabije, ser na něj
  • Ty ho máš fakt ráda, co?
  • Akorát Ti ublíží..

THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie