Lost in the Progres

1. september 2016 at 14:35 | Elie |  Téma Týdne
Včera ráno, než jsem šla do práce na odpolední, jsme seděly s kolegyní- kamarádkou před barákem a pily kafe. Tak sedíme, pijeme, ona kouří, kecáme.
Čekala ji důležitá schůzka a nalakovala si na červeno nehty na nohou. To mi ukazovala už den předtím, ale já si teprve druhý den na denním světle všimla, že si ten lak napatlala snad úplně všude na prsty a říká mi :
"No já to neumím, nehty mi vždycky lakoval manžel. "
Nejdřív jsem se smála, ale pak se mi vybavila vzpomínka, jak mi dnes již dvakrát bývalý přítel česal vlasy. Vždycky, když jsem si umyla vlasy, tak počkal až si je vyfénuju a pak mi je rozčesával.
Pamatuji si přesně jako by to bylo včera. Jak sedím omotaná ručníkem na straně postele. Pamatuju si teplo jeho těla, když seděl za mnou, to jak si mě vždycky přitáhl blíž. Způsob jakým se zhoupla matrace, když si sedl za me. Jak jemně ty vlasy držel a snažil se mě netahat. Sice to dělal úplně špatně a já pak musela odběhnout do koupelny to napravit, ale to není podstatné. Důležité pro me bylo to, jak jsem se cítila. Ani jsem nevěděla, že tuhle vzpomínku v hlavě mám, dokud o tom kamarádka nezačala mluvit. Byla pohřbená neskutečně hluboko v mojí mysli, ale přesně vím, co jsem přitom cítila, a došlo mi, že tenhle pocit mi chybí. Nevím, nazvěme to třeba intimitou, ale dnešní doba do nás neustále hustí, ať jsme silné a nezávislé ženy, ať se vyvíjíme a jdeme tvrdě kupředu, ale nesmíme v tom svém osobním progresu, zapomínat na tu nežnou stránku v nás, protože je nádherná a není se za co stydět, tak ať jí v tom všem zdokonalování neztratíme.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie