look

17. april 2012 at 19:29 | Elie |  Collection for him :-♥
Po dlouhé době jsem se na sebe podívala do zrcadla, teď nemyslím, že jsem do něj nemrkla ani ráno než jsem vylezla z baráku, ale pořádně jako to dělaj barbínky, když hledaj neexistující kazy na jejich kráse a lookla jsem se pořádně na svůj krásnej xichtík X) Zjistila jsem, že vypadám hrozně unavená a smutná a potřebovala bych se pořádně vyspat. Zároveň jsem zjistila, že se z mojí tváře ztratila ta buclatá Elie a objevila se tam dospělá Elie už několikrát ojebaná životem, je to v očích. A že lidé kteří mě znají a chtějí mi udělat radost, tak lžou tím, že tvrdí, že jsem podobná mamince :D kecy jsem celej můj milovanej fotříček..A tak na sebe koukám a ve svých očích vidím úplně jinou holku než před pár lety..A docela mi chybí ta malá nevinná a šťastná malá holčička, co tam už není, ale co se dá dělat, život jde prostě dál..Ještě minulý rok v těch očích byla schovaná ta tichá, smutná Elie, teď je tam ta hlasitá a stále smutná Elie. Můj život se změnil jedním listopadovým hecem a jedním člověkem, za kterého budu osudu vděčná až do konce svého života. Budu děkovat osudu, že mi tenhle člověk vpadl do života a změnil ho a ani si nejspíš neuvědomuje jak moc. Dal mi něco, co Vám jen tak někdo nedá.. Dal mi lásku a pocit, že i já můžu být pro někoho důležitá a pocit být milovaná, víru v lidi a přátelství. Mám spoustu předmětů a nádherných vzpomínek a milion datumů, kdy jsem byla nejšťastnější za celý svůj život, ale teď se prostě musím smířit s tím, že už to nikdy mít nebudu, on už o to nestojí... Víte každý člověk na konci rekapituluje, já taky a vzpomínám na to, jak jsem se postupně díky němu měnila z šedé myšky a na holku, se kterou si lidi rádi pokecají a mají ji rádi a za to jsem mu ohromě vděčná, protože on si třeba ani neuvědomuje, co všechno mi tím dal.. Strašně mi chybí a chybí mi i naše nekonečný procházky, mrznutí, pošťuchování, tulení, jeho vůně a teplo prostě mi chybí on, ale už se nikdy nevrátí a mě to moc bolí... Ale co se dá dělat život jde dál snad jen..
Ztratila se dívka v temném lese citu,
bloudí, neví, volá: "Jsi tu?"
volá Tebe, srdce její svírá strach,
slané kapky pravdy na řasách,
tak strašně by Ti chtěla říct,
že by stála o něco víc.
Vidíš, už zase píše ty verěe zatracené,
srdce i duši má rozpolcené,
mrzí jí to, říct Ti to nechtěla,
ví, že se tohle prátelům nedělá.
Tak moc by se Tě dotknout chtěla,
aby už lhát Ti nemusela,
je jí jasné, že o ni nestojíš,
že ji odmítneš spíš,
tak sbírá odvahu, dát Ti to číst
a doufá, že nepřijde nenávist....
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Anička Anička | 25. april 2012 at 22:12 | React

Moc hezky napsané, je to pravda a má to něco do sebe, kdyby si nekdy chtela treba pokecat stačí říct ;-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama
THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie