June 2010

Věříte v osud (8.část)

20. june 2010 at 21:43 | Sam |  Povídky
Spustil se hustý déšť a Dwayne se pomalu vytrácel z černoty bezvědomí do reality.Husté provazce deště zmáčely jeho černou košili a modré džíny.Opřel se o lokty a pomalu se zvedal a první na co si vzpomněl byla ona a její vůně.V dálce zahřměl hrom a zaklikatil se blesk.To je ono, napadlo ho.Ta vůně, je jako stopa.Také se změnil, byl z něj lovec a zároveň stopař, s tím rozdílem, že on byl netvor stále.Větřil, běhal, skákal a šplhal po budovách.Vzpomněl si na komiksy, které četl, jako Spiderman jen o něco temnější, málem se při té představě nahlas rozesmál.Zároveň přemýšlel proč sakra musí mít Vancouver tolik výškových budov a ona musí přes všechny, nevěděl jestli skákat nebo běžet, vlastně pro něj byla záhada.Pozoroval odlesky blesků ve skleněných výplních budov a cítil, že už je blízko.Dopadl po skoku na střechu nejvyšší budovy a věděl, že ji našel.Nijak ho to nepřekvapilo, nejvyšší budova, nejvyšší patro.Čekala ho schovaná před deštěm pod výklenkem u schodů.Vystoupila do deště, kapky jí stékaly po zvlněných pramíncích vlasů a smáčely černý plášť a bílé žebrované tílko pod ním.Přejel ji pohledem,úzké džíny zastrčené do vysokých bot na podpatku a tipnul si, kopanec bude pekelně bolet.Kroužili kolem sebe jako v ringu.Něco po něm hodila.Byl to meč a on ho chytil a rozesmál se.Meč, to snad nemyslíš vážně.Jsem trochu archaická víš, tohle je kovotepecká práce z 15.století, opovaž se to zničit.S okamžitým výpadem vyrazila proti němu.Odrazil vedený útok a pozoroval její pohyby, přesné bezchybné ani krok navíc.Zaregistrovala jeho zaujetí a znovu zaútočila.On však stihl přejít do protiútoku a vyrazil jí meč z ruky, rozeběhla se a dlouhým pružným skokem vyrazila pro meč, chytila ho ještě za letu.Z dopadu plynule přešla do kotoulu a ještě kousek se sklouzla po mokré gumě na střeše a když se opět postavila svírala meč v ruce a s jiskrami v očích znovu vyrazila proti němu.Zasáhla ho přímo do trupu, meč projel jeho hrudníkem jako nůž máslem.Rozšířily se mu zorničky a šokem upustil svůj meč.Vratce popošel dva kroky a potom padl na ni a vzal ji s sebou k zemi.Oba padli na podlahu střechy až vycákly kapky vody.Slyšela jak přerývaně dýchá a snažila se sundat ze sebe jeho těžké tělo.Shodila ho ze sebe a vstala.Rozesmála se, už po druhé ho dostala, déšť zatím změnil rudou skvrnu na jejím bílém tílku v růžový cákanec.Nevšimla si, že se jeho dech vrátil do normálu, a že se pomalu zvedá.Sevřel její krk levou rukou do kravaty, zalapala po dechu, nejen z nedostatku kyslíku, ale i z toho, že byl nebezpečně blízko a ta jeho vůně s ním.Odhrnul pramen jejích mokrých vlasů a zastrčil jí ho za ucho.Co uděláš teď šelmo, zašeptal.Pozoroval jak se jí pohnul krk a jak jí pravidelně tepala žíla na krku, když odpověděla:Tohle!Udeřila jej loktem do rány na hrudníku.Stisk povolil.Měla čas na to se otočit a udeřit ho přímo do obličeje.Když se však otočila, zarazila se, pozorujíc kapky
deště stékajícího po jeho tmavých vlasech, po krku dolů až na límec černé košile.Vycítil, že zaváhala a udeřil jí přímo do obličeje s takovou silou až se sesula k zemi.Padla pravou tváří na podlahu a kolem ní se rozstříkly kapky vody, které se ztrácely v hustých provazcích deště.Pevně ji pod krkem a vytáhl ji vzhůru, ze rtů se jí pomalu plížil pramínek teplé krve.Postavil ji a zády přitiskl k přístřešku.Chystal se ji znovu udeřit.Pomalu otevřela své kočičí oči.Oklepala se.Šelma totiž zmizela a opět to byla Sam.Ucítil to okamžitě, že se změnila.Otevřela oči úplně a on spatřil mlžně šedé oči, rozšířené strachem, co přijde.Díval se jak kapky deště pomalu ředí krev stékající ze rtů.Tak tam stála vyděšená leskem jeho očí.Vypadá jako by měl hlad.A pak jí to došlo, sakra on má hlad!Jaké však bylo její překvapení, když ji políbil.Cítila kovovou pachuť své krve a jeho rty, které teď patřily jen jí.Chtěla mu vzdorovat, ale prohrála sama se sebou a přitáhla si ho k sobě blíž.Tak tam stáli jedno tělo, jedna duše, napětí mezi nimi pokořilo i výboje blesků a déšť smýval jejich pochyby……………………..
Déšť stále bičoval okenní tabulky Samantiny skrýše a záře zapadajícího slunce putovala po propletených tělech Sam a Dwayna.Rozbouřená srdce zpomalila a sjednotila svůj rytmus.Ležela stočená do klubíčka na jeho hrudníku, jako kočka.Přejel prstem po páteři Samanty a zadržel dech.Co to děláš?zvědavě se zeptala.Čekám až začneš vrnět, kočko.Rozesmála se.Vím na co narážíš Dwayne, ale kočka nejsem.A co tedy jsi Sam, hm?Sama nevím.Ale nemysli si, že tě nezabiju Dwayne Shanksi.Tentokrát se rozesmáli oba.To se panu Carterovi líbit nebude.Víš co Dwayne, mě je pan Carter naprosto ukradený.Zajela mu rukou do vlasů.Víš co zmlkni na chvíli, řekla a zavřela oči.Objal ji kolem pasu a chvíli ji pozoroval a pak ukolébán bubnováním deště usnul také. 

lo

Hate

17. june 2010 at 21:14 | Sam |  Úvahy
Víte, on přece jenom byl ten pan Darwin velmi chytrý, když tvrdil, že jsme spřízněni s opicemi.Protože chování některých lidí to opravdu potrvzuje, ba co víc, bliká jako velký neonový ukazatel.Jsem zvíře, blik, jsem zvíře, blik.Důkaz toho, že i přes miliony let evoluce se některé vývojové větve važně zasekly téměř na nule.Jsem docela chytrá(omlouvám se, ale teď se vážně nevytahuju), ale moje malinkatá hlava mi fakt nepobírá vyjadřování, chování, ale i to jak dokáží někteří lidé cítit doslova animální nenávist k někomu, kdo jim nic neudělal a navíc toho člověka ani neznají! Tak jo přiznávám, že nejsem bez viny.Taky se mi libí, když můžu mladší sestře něco provést XD, ale znám své meze. Další věc, kterou nepobírám je psaní nadávek veřejně na facebook.I když vlastně ne, jen ať jsou sprostí, to je jejich vizitka.Ale co už vážně fakt nepobírám je to když píší s hrubkami(neríkám, že je nedělám taky, ale přece jenom....).Copak nevypadá líp, když pošlou někoho do p***i než do p***Y, nebo sku****á napíše se z? nebo č*p*a s b?No já nevím, ale titulovaný se spíš pobaví než urazí nemyslíte? XDProč ne, on ze sebe dělá debyla(já vím i) Takže přece jen se možná pan Darwin mýlil, tohle zvířata nedělají, a když už tak aspoň na rovinu, že?Prostě se poperou a šmitec, ale rozhodně nepomlouvají jiné zvířátko za to, že má místo puntíků pruhy.Člověk je jediný tvor, který se umí červenat, no bodejť by ne, když k tomu má sakra dobré důvody.Tak vážně nevím, co je na tom povyšování člověka do úrovně nadtvora, když někteří nezvládají ani záladní morálku. X( Jak to dokáží nemít výčitky, že někomu zkazily chuť k životu, a že jejich slova ubližují.Jsou přesně mířená a bodají jako tisíce jehliček, asi jsem prostě úplně tupá, protože tohle vážně nepobírám.TAK PŘEMÝŠLEJTE LIDIČKY!
ruka

Exitus

17. june 2010 at 10:36 | Sam |  Téma Týdne
Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují. Smrt je tedy stav organismu po ukončení života, úplná a trvalá ztráta vědomí. Umírání je postupný proces na jehož konci je smrt. Smrt nelze zaměňovat s umíráním, neboť umírání je jedna z fází života organismu. Smrt nastává u každého živého organismu v jiném věku a ve většině případů ji nelze dopředu přesně určit. Nicméně délka života je charakteristická pro každý druh organismu; vychází z jeho genetického základu, ale poměrně výrazně ji ovlivňují i vnější okolnosti.Takto definuje smrt Wikipedie.Co, ale znamená smrt pro nás?Naprostý konec, nebo začatek něčeho nového?Jeden generál měl oblíbenou hlášku před bitvou:Dnes se bude hezky umírat.Co na to říct, ve válce se umírá.Nejen tam, smrt je všude.SMrt bere život a zase ho dává.Stále dokola.Aby přišel život musí přijít smrt.Vlastně je to docela paradoxní život je nekonečně dlouhý a zároveň zatraceně krátký.Smrt číhá všude, někdy to má vážně snadné, díky lidem a jejich chování, někdy samy zabíjí, svůj druh, svou rodinu, svou lásku, své přátelství a ta zubatá jen jde a máchá kosou a sbírá duše.ALe zase umřít dokáže každý jen s tím životem je to hořší.Často bývá zbytečná, jindy snad pro dobrou věc.Smrt vs. Život

Stojí tak dívka na skále
chce skočit, má na mále
ztrácí se v černé hlubině
kdo asi pomůže téhle holčině
skočí, neskočí chvíli váhá
v tom rozpřáhne ruce a dolů padá
už jí pohltila černá tůně
srdce už nebije, už nestůně
dlouho se chudák trápila
chuť k životu úplně ztratila
v mramoru na věčnost zůstane jméno
sbohem neznámá, budiž Ti odpuštěno
duše Tvá nalezla konečně klid
už můžeš pokojně na věky snít
květy uschnuly, náhrobek chátrá
kdo po Té ztracené asi pátrá?
matka ji našla, chtěla se rozloučit 
osud krutý, musel je odloučit......
cgfdhg

Věříte v osud (7.část)

14. june 2010 at 21:37 | Sam |  Povídky
Sam pozorovala vojáka hlídkujícího před objektem.Jako pravítko, zašklebila se, neměla ráda vojáky, vlastně neměla ráda nic co souviselo s disciplínou.Houpavým krokem zamířila směrem k vojákovi.Co dělá taková kočka jako ty na tomhle místě?Ani nevíš jak jsi tu kočku vystihl.Pro.. zbytek věty nedořekl.Sam ho zasáhla koncem dlaně pod bradu až se ozvalo cvaknutí zubů a jeho vlastní zbraní ho udeřila do zátylku a voják se sesul k zemi.Překročila ho a naposledy se po něm ohlédla.Byla jako stín a vojáci klesali k zemi.Zahalená do noci se dostala až ke dveřím komplexu, sem tam vykoukl měsíc a ona zhlédla kočičíma očima vzhůru.Rozrazila obě dvě křídla dveří a zamířila rovnou do kanceláře.Pane Cartere vždy si pořizujete tak mizernou stráž?Slečno Deanová vždy rozrážíte obě dvě křídla dveří?Pane Cartere vy víte moc dobře, že slečna Deanová není přítomna.Koketně se uculila.Buďte rád máte tu mě.Ten upír je moc sexy, můžu si hrát než vám ho vrátím?Víte šelmy si strašně rády hrají se svou obětí, než ji zabijí.Chci mluvit se Sam!Fajn, jak chceš, ale neříkej, že se mnou není sranda.Oklepala se jako kdyby dostala spršku vody.Rozšířily se jí zorničky.Tak jsem tady, co chcete.Chci jen to abyste ho přivedla slečno Deanová v celku a živého.Nic jiného ani v úmyslu nemám, chci své rodiče zpět.Rodiče za upíra, jasné pane Cartere?Ovšem slečno Deanová.
                                                              ...
Z komplexu odcházela opět po střeše, krytá tmou, když náhle zavětřila.Něco ji přímo praštilo do nosu, jakoby silná, dokonce až exotická vůně.Náhle jí to došlo.Je tady.Přikrčila se do podřepu jako číhající kočka.Byl blíž a blíž.Vymrštila se a dopadla přímo před něj.Napřímila se a prohlédla si ho.Líbil se jí a ten jeho pach, neznala ho, ale cítila z něj to samé mrazení, jako když vycítila ze zločinců strach.Ale tohle mrazení bylo úplně jiné, spíš jí připomínalo mravenčení.Ahoj fešáku, pozdravujete pan Carter.Zaútočila, avšak výpad nedokončila, srazil ji k zemi.Setřela si pramínek krve stékající jí ze rtů.Všimla si jak reagoval na krev, ten lesk v jeho očích nevěstil nic dobrého.Tos neměl dělat hochu, tiše zavrčela a znovu zaútočila.Tentokrát ho zasáhla až překvapeně zavrávoral po ráně do obličeje, následované ostrým kopem do žaludku.Všiml si změny v jejích očích, už to nebyla ta křehká dívka jako na začátku.Byla to šelma, cítil to.Usmál se.Kdo si hraje s kočkou, musí vědět, že má drápky.Pootočila hlavu.Egyptské přísloví, odkud ho znáš fešáku?Její reakce ho překvapila.Využila tu chvilku jeho nepozornosti a tentokrát ho udeřila spojenými pěstmi do hrudníku.Úžasem se mu rozšířily zorničky a klesl k zemi.V dálce zahřmělo.Ještě než ztratil vědomí, slyšel, jak mu šeptá.Ještě se potkáme, dneska nemám kolík Dwayne.Začalo vydatně pršet.Oklepala se, aby se zbavila šelmy i kapek deště stékajících jí po vlasech do obličeje.Překročila ho a naposledy se ohlédla a pak dlouhým skokem zmizela za střechy komplexu….

Komunismus

6. june 2010 at 21:19 | Sam |  Téma Týdne
Mám docela dilema s nebo z,no ono to je jedno(platí oboje jen pro pořádek). Ale zasadnější levice nebo pravice(jen tak mezi námi, je to celkem jedno dluhy budou stejně :D).Teď ke stránce historické, jelikož je mi míň než dvacet, komunismus jsem nezažila.Ale vyprávění mé babičky o májových pochodech mi bohatě stačilo k názoru, že srp a kladivo vedlo totalitní režim sice pevně, ale špatně.Jediné veselé vzpomínky snad jsou jejich hesla, která se dostala do povědomí občanů jako vtipné hlášky:Budem jako komunisti poručíme větru dešti(Číňané to vyzkoušeli na umělý désť stačí chlorid sodný do mraků, jen s tím větrem a sluncem to bude horší.)Všechno bude všech, takže v podstatě nikoho nic(Páni to už je skoro filosofie :D) či snad Z východu přišla studená fronta a komunismus.A pro utvoření jasnější představy doporučuji shlédnout Báječná léta pod psa, kde hlavní postavy nadšeně věší vlaječky Sovětského svazu v máji do oken.Je možné, že se mýlím, přece jen jsem to nezažila, ale některé příběhy jsou hrozivé.Já vím, že i demokracie je občas na houby, ale než začnete nadávat vzpoměňte si na komunismus a na čest a slávu padlým sovětským hrdinům.
sssr
eu
THX 4 visit. P.S:Come back soon Elie